|
|
Lesnické hospodaření v Krušných horách: Aktualizace studie
Balcar, Vratislav ; Beran, František ; Buriánek, Václav ; Cukor, Jan ; Dušek, David ; Erbanová, Evelína ; Fadrhonsová, Věra ; Frýdl, Josef ; Havránek, František ; Ježek, Miloš ; Jurásek, Antonín ; Kacálek, Dušan ; Knížek, Miloš ; Leugner, Jan ; Liška, Jan ; Lomský, Bohumír ; Martincová, Jarmila ; Modlinger, Roman ; Nárovcová, Jarmila ; Nárovec, Václav ; Navrátil, Petr ; Smejkal, Jiří ; Novák, Jiří ; Novotný, Petr ; Novotný, Radek ; Pešková, Vítězslava ; Pěnička, Libor ; Slodičák, Marian ; Šrámek, Vít
Doporučení a návrhy opatření pro dalších vývoj lesního hospodářství v Krušných horách
Plný text:  PDF
|
|
|
Forest regeneration within the treeline ecotone in the Giant Mountains under climate change
Cudlín, Ondřej ; Chumanová-Vávrová, Eva ; Edwards-Jonášová, Magda ; Heřman, Michal ; Štěpánek, Petr ; Cudlín, Pavel
Natural regeneration of mountain spruce forests began in the Giant Mountains 25 years ago after a reduction\nof severe and long-enduring air pollution. This process has been influenced by climatic change.\nThe aim of our contribution was to present background data for the potential elevational shift of spruce\nregeneration under conditions of climate change. These upslope shifts may also depend on constraints\nsuch as climate extremes, unfavourable soil conditions, absence of ectomycorrhizal symbionts, and lack of\nmicrosites suitable for seedlings. Since 2014, we have studied the main driving factors affecting Norway\nspruce regeneration, and in particular soil conditions, ectomycorrhizal symbionts, ground vegetation cover,\nand forest health, in six transects across the treeline ecotone located on a NW-to-NE transect through\nthe Giant Mountains. Microclimatic measurements showed that the mean difference in growing season\ntemperature between the montane spruce forests and forests at the treeline was −0.54°C. The model\nHADGEM2 predicted that in 20 years the temperature at the treeline will be similar to the current one at\nmontane elevations. The difference in prevailing soil types between the montane spruce forests and forests\nat the current treeline (i.e. podzol vs. ranker type) could be an important factor limiting success of the\nupslope spreading of spruce. Furthermore, areas covered by microsites favourable for natural spruce regeneration,\nespecially spruce litter patches, decaying wood, mosses, and Avenella flexuosa stands, were\nshown to decrease with increasing elevation. It is likely that spruce will move upslope in response to climate\nchange, but the process is likely to be slow or even blocked for some periods, especially by unfavourable\nsoil conditions and climatic extremes.
|
|
| |
|
|
Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Podrázský, Vilém
Cílem projektu je zhodnocení spontánních procesů v oblasti lesa postiženého kůrovcem na území NP Šumava. V souboru trvalých výzkumných ploch je hodnocen vývoj půd, fytocenóz a lesních porostů na lokalitách s různou spontánní dynamikou a s různým managementem. V roce 2004 bylo provedeno průběžné hodnocení dynamiky přirozeného zmlazení na výzkumných plochách (VP), fytocenologické periodické snímkování na VP na LS Modrava a Plechý, průběžné vyhodnocení hydrické funkce lesa na třech sledovaných povodích. Zpráva popisuje množství a strukturu mrtvého dřeva a jeho význam pro obnovu lesa ve smrkovém horském lese v oblasti rezervace Trojmezní, strukturu a dynamiku horského smrkového lesa ve výškovém transektu na lokalitě Plechý, dynamiku rozpadu horského smrkového lesa ve výškovém transektu na lokalitě Velká Mokrůvka v bezzásahovém pásmu NP Šumava, zdravotní stav porostů, vyhodnocení spontánní obnovy porostů v letech 1998-2004, hydrickou funkci lesa, mykologický průzkum, stav lesních fytocenóz, stav lesních půd. Zpráva je doplněna přehledem publikací vzniklých v rámci řešení projektu, finančním vyúčtováním a tabulkovými výsledky fytocenologického výzkumu.
|
|
| |
|
|
Metodika pro odhad poškození způsobeného hlodavci ohryzem kůry na obnově lesa
Homolka, Miloslav ; Zejda, Jan ; Heroldová, Marta ; Kamler, Jiří
Metodika poskytuje návod, jak na základě jednoduchých kritérií odhadovat rozsah ohryzu kůry, který působí hlodavci ve výsadbách listnatých dřevin. Získaná data lze využít pro objektivní zjišťování rozsahu poškození stromků i pro vyčíslování škod, které tím hlodavci působí. Exaktní data o ohryzu kůry mohou být využita jako zpětná vazba pro ověřování účinnosti opatření podniknutá na ochranu kultur před hlodavci i pro racionální posuzování vztahu mezi náklady vynaloženými na ochranu kultur a náklady na dosadbu poškozených porostů.
|
|
|
Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Podrázský, Vilém
Závěrečná zpráva shrnuje výsledky řešení výzkumného úkolu za celou dobu řešení. Řešení probíhalo v síti trvalých výzkumných ploch (TVP) na území NP Šumava, zakládaných od r. 1997 a v dané době nepokrytých jinými projekty. Umožňují vyhodnocení stavu a vývoje přirozeného zmlazení na TVP, vývoj stavu půd, fytocenóz a stav stromové složky lesních porostů. Základními cíli bylo zhodnocení spontánních procesů, vyhodnocení vlivu probíhajících managementových opatření a formulování závěrů, analýza dynamiky ekosystémů bude prováděna podle determinujících složek a procesů a analýza vlivu antropických zásahů. Dalším cílem bylo popsat ekologická a environmentální rizika různých přístupů k managementu daných území, týkající se zejména půdotvorné, půdoochranné a hydrické funkce lesních ekosystémů v předmětné oblasti. Praktickým cílem byla formulace doporučení pro další management studovaných lesních porostů/ekosystémů, zejména diferenciace území z hlediska bezzásahovosti/cílených vlivů. V rámci řešení projektu byl vydán sborník Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava. Praha 25.10.2005. P. Neuhoferová (ed.). Kostelec n. Č.l. a Praha, který je uložen v knihovně MŽP pod signaturou SK 623.
|
|
| |
|
| |
|
|
Migrace a prostorové nároky jelenovitých (jelen lesní‚ srnec obecný) a jejich vliv na vegetaci a přirozenou obnovu lesa v oblastech výskytu původních druhů šelem (rys ostrovid) v centrální části NP Šumava
Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk ; Jirsa, Adam ; Bufka, Luděk ; Šustr, Pavel
Závěrečná zpráva představuje data, která byla dostupná ke dni odevzdání této zprávy. Studie je prováděna v západní a centrální části NP Šumava, a to na území bývalých lesních správ Železná Ruda, Prášily, Modrava, Srní, Křemelná a Kvilda, od roku 2006 i v LS Borová Lada. Část experimentu probíhá též v přiléhajících oblastech CHKO Šumava, zejména na Hartmanicku – část sledovaných jedinců srnce obecného. Jejím úkolem bylo poznání časoprostorové struktury a chování populací jelenovitých (jelen evropský, srnec obecný) a šelem (rys ostrovid), studium vazeb populací šelem (predátorů) a populací jelenovitých (kořisti) a studium vlivu populací jelenovitých na obnovu lesa. Většina sledovaných zvířat však stále ještě běhá po lese s obojkem a všemi daty na krku. Kompletní sada dat bude autorům projektu dostupná ještě s odstupem nejméně jednoho roku. Z tohoto důvodu nejsou v práci posuzovány prakticky žádné závěry a ani výsledky nejsou srovnávány se současnou vědeckou literaturou. Tyto závěry a srovnání budou k dispozici v jednotlivých chystaných publikacích.
|
host ::
RSS.